Příroda si nebere servítky. Přijde, kdy se jí zachce, a často si vezme všechno, co člověk považoval za jistotu. Zanechá po sobě trosky, ticho, slzy a nezodpovězené otázky. A právě na taková místa se lidé znovu a znovu vydávají. Ne z touhy po adrenalinu, ale spíš z respektu. Možná také z vnitřní potřeby porozumět tomu, co se tam stalo. Vrátit se k příběhům, které si žádají být slyšeny.
