
Tádž Mahal každoročně přitahuje návštěvníky z celého světa. Dnes je tento monument mnohými považován za symbol Indie a jedno z nejkrásnějších architektonických děl historie. Existuje teorie, podle níž má stavba představovat pozemskou verzi ráje.

Indie je domovem mnoha fascinujících kmenů a zajímavých kultur, ale nejzajímavější je zjevně kmen Konyak, jehož členi mají přezdívku „zuřiví lovci hlav z Nagalandu“. Konyakové jsou nepochybně známí svou udatností, paradoxně jsou ale hrdí na to, že odřezávali hlavy svých protivníků jako trofeje.
Záznamy ukazují, že sám Buddha pobýval na posvátném místě Zlatého chrámu poměrně dlouho. Buddha údajně prohlásil toto místo za ideální meditační místo pro sádhuy a svaté. Dnes je to gurdwara, místo shromažďování a uctívání Sikhů a jedno z jejich nejposvátnějších míst vůbec. Čtyři chrámové vchody symbolizují sikhskou víru v rovnost a vítají tak lidi všech vyznání.

Tádž Mahal, často považovaný za symbol skutečné lásky, přitahuje cestovatele z celého světa pro svou nádhernou krásu a skvělou historii. Památník lásky je také jedním ze sedmi divů světa a je nejnavštěvovanější turistickou atrakcí Indie. Krásná konstrukce z bílého mramoru je dokonalým spojením perské, islámské a indické architektury.

V roce 1799 nařídil vládce Kachhwaha Rajput, Sawai Pratap Singh, vnuk maharádže Sawai Jai Singh, Lal Chand Usta, aby postavil přístavbu královského městského paláce. Tehdejší systém Purdah byl přísně dodržován. Královské dámy Rajput by neměly být viděny cizími lidmi a neměly by se objevovat na žádném veřejném místě. Stavba Hawa Mahal umožňuje královským dámám užívat si od každodenních pouličních scén až po královské průvody na ulici, aniž by je někdo viděl.

Královské lázně, velkolepý Lotosový palác, královská stáj a chrám, kde se údajně konala svatba Pána Šivy a bohyně Párvatí – tato památka zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO na každém kroku odhaluje aspekty historie. Přestože jsou tyto velkolepé stavby v troskách, jsou svědectvím bohaté minulosti Hampi za mocné říše Vidžajanagara, která existovala v letech 1336 až 1646 našeho letopočtu.

Kmen Baiga nikdy neoral půdu, protože by to bylo podobné škrábání na prsou Matky Země, a nikdy by nemohli požádat Matku, aby znovu a znovu produkovala potravu ze stejného kousku Země – byla by oslabená. Z tohoto důvodu žili Baigas polokočovným životem a svou oddanost přírodě dokazují dodnes.

Přežití lidí Chenchu závisí v mnohém pouze na přírodě, zejména, pokud jde o potravu. Jsou to lovci a sběrači a to už po mnoho generací. Zvířata chovají, ale nezabíjejí a med, který je pro ně velmi důležitý, nikdy nesbírají v dešti, protože by tak připravili včely o domov.

Magnetický kopec v indickém Ladakhu je známý jako jedno z nejunikátnějších míst na světě, kde můžete zažít opravdu neobvyklý úkaz. Pokud zde vypnete motor a necháte vozidlo stát na neutrálu, začne se pomalu samo pohybovat a získávat rychlost.

BR Hills je relativně nová tygří rezervace s dlouhou historií tygrů a lidí. Soligové jsou jedním z mála zbývajících kmenů žijících v lesích a okolí BR Hills v jižní Indii. Žijí v osadách a právě život po boku tygrů je pro ně naprosto normální. Tyto pruhované šelmy dokonce považují za svou rodinu.

Katkari patří mezi nejvíce utlačované indické domorodé menšiny a jsou na pokraji vyhynutí. S nízkou mírou gramotnosti a vysokou diskriminací žijí své životy v neustálém útlaku na okraji společnosti. Kdysi normální společnost se totiž před více než sto lety propadla na úplné dno poté, co byla označena za zločinecký kmen.

Cholanaikkanové jsou ubývajícím kmenem v Indii. S populací méně než 200 členů, tento kmen žijící ve vyhrazených lesích asi 80 km od města Kóžikkót, je jedním z nejizolovanějších kmenů. Členové tohoto kmene byli objeveni teprve nedávno a je až obdivuhodné, jak dlouho se dokázali držet stranou od civilizace.

Tato jedinečná kmenová komunita ve středních oblastech Nilgiris, o nichž se věří, že jsou potomky Pallavasů ze 7. století, má poněkud tajemnou identitu. Věří se, že jejich síly jsou tak účinné, že se jich ostatní kmeny bojí a respektují je. Nemoc a smrt jsou zde považovány za kouzla.

Jezero Rúp Kund se nachází v nadmořské výšce 5 020 m a je ledovcovým jezerem v okrese Čamoli ve státě Uttarákhand. Místní ho nazývají Záhadné jezero nebo Jezero koster kvůli stovkám koster nalezených v blízkosti jezera.

Schodišťová studna Chand Baori v malé radžasthánské vesničce Abhaneri je jednou z největších a nejstarších schodišťových studní v Asii. Návštěva Chand Baori vám umožní nahlédnout do toho, jaký byl život v Indii před stovkami let a uvědomit si, co vše dokáží lidé postavit i bez moderní techniky.

Indie je země plná festivalů, které mají usmířit božstvo, připomenout historické události nebo oslavit mezilidské vztahy. Tamil Nadu je vysoce kulturní destinací, která si velmi cení své staré zvyky. Každý monzun slaví festivalem Aadi Perukku, jehož součástí je lámání kokosu o hlavu oddaného.

Když se narodí dítě, je běžné popřát novorozenci i jeho rodičům štěstí a zdraví. S narozením dítěte se pak také spojují různé oslavy a křty. Zatímco u nás je tento způsob vítání novorozence naprosto normální, jinde ve světě mají jiné tradice. Vesničané ze Solapuru například shazují své děti z výšky.

Ostrov North Sentinel je jedno z mála míst, kam byste určitě cestovat neměli. Nečekají tu na vás děsivé pověsti, zakletá místa ani historické památky. Tento ostrov totiž představuje opravdové nebezpečí. Každého turistu zde čeká smrt.

Goa leží na západním pobřeží a je nejmenším indickým státem, který se nepodobá žádnému jinému a je známý svými nekonečnými plážemi, hvězdným nočním životem, eklektickými mořskými plody a architekturou zapsanou na seznamu světového dědictví, informuje server holidify.