Polární kruh označuje jižní hranici oblasti, v níž jeden nebo více dní v roce Slunce nezapadá (přibližně 21. června) ani nevychází (přibližně 21. prosince). Délka nepřetržitého dne nebo noci se směrem na sever prodlužuje, od jednoho dne na polárním kruhu až po šest měsíců na severním pólu. Jde o oblast v severní části Norska, Švédska a Finska. Ale ani extrémní podmínky neznamenají, že se tam nedá zažít zábava.
Existují místa, která vás překvapí, a pak jsou místa, která vám doslova vezmou dech. Island patří do té druhé kategorie. Ostrov na pomezí dvou kontinentů, kde ze země tryskají gejzíry, sopky kouří pod ledovcovými čepicemi a oceán bičuje černé pláže. Tady se síla živlů potkává s klidem nedotčené krajiny, ticho střídá burácení vodopádů a každý den vám ostrov nabídne jinou tvář.
Sopky na Islandu o sobě umí dát vědět, v roce 2010 omezila sopka Eyjafjallajökull leteckou dopravu v Evropě. To však nic není proti sopce Laki, jejíž osmiměsíční běsnění v letech 1783-84 tvrdě dopadlo na obyvatele tohoto ostrova. Island se z tehdejší destrukce dlouho vzpamatovával.
Vatnajökull, největší ledovec v Evropě, se nachází na jihovýchodě Islandu a pokrývá přibližně 8 % rozlohy země. Tento obrovský ledovec, známý také jako „Glacier of Lakes“, je jedním z největších přírodních divů Islandu a láká návštěvníky z celého světa.
V drsné krajině jižního Islandu, asi 110 kilometrů východně od Reykjavíku, se tyčí jedna z nejaktivnějších sopek ostrova. Místní jí říkají Hekla – jméno, které Islanďané dodnes dávají některým svým dcerám. Jenže tato dívka je nevyzpytatelná a nebezpečná. Od doby, kdy Vikingové poprvé stanuli na islandské půdě, vybuchla nejméně dvacetkrát a její erupce často zásadně měnily ráz okolní krajiny i životy tamních obyvatel.
Kirkjufell, neboli „Kostelní hora“, je výrazně tvarovaný vrchol na severním pobřeží islandského poloostrova Snæfellsnes, jen kousek od města Grundarfjörður. Pro svůj dramatický tvar a dokonalou polohu na pobřeží bývá často označována za „nejfotografovanější horu Islandu“.
Časopis Architectural Digest označil bahenní jezírko Gunnuhver za jedno z 37 nejstrašidelnějších míst na světě. Příběh Gunny na této slavné pamětihodnosti poloostrova Reykjanes zaujal časopis svou paranormální aktivitou, strašidelnou historií a úžasnou polohou. Příběh Gunnu je příběhem o pomstě, vraždě a strašidelné geotermální oblasti. Co víc člověk potřebuje k dobrému islandskému folklóru?
Hallgrímskirkja, vysoká 73 metrů, bývala až donedávna nejvyšší budovou v Reykjavíku a stále je nejvyšším kostelem. Evangelický luteránský kostel je vidět po celém Reykjavíku a říká se, že hlídá město. Architekt Samúelsson se při návrhu inspiroval strmou islandskou krajinou a jejími slavnými čedičovými sloupy.
Chcete cestovat, ale nevíte, jestli se vám líbí více západ nebo východ? Pak se vydejte na Island, kde se můžete potápět mezi dvěma kontinenty najednou. Trhlina Silfra se nachází mezi Severoamerickou a Eurasijskou deskou, což z ní dělá jeden z nejunikátnějších jevů na Zemi.
V knize Cesta do středu Země od Julese Verna se profesor Otto Lidenbrock vydává na cestu na západní Island, konkrétně na Snæfellsjökull, kde se podle něj nachází vstup do Země. Během své cesty se dostane do nitra sopky a zažije mnohá dobrodružství. Nakonec se vynoří v jižní Itálii u sopky Stromboli.
Na Islandu najdete mnoho zajímavých míst a mezi ty nejvýjimečnější patří Hvítserkur. Jedná se o patnáct metrů vysoký kámen, ke kterému se vážou legendy staré i tisíc let. Hvítserkur je podle všeho zkamenělý troll, mnohým ale připomíná nosorožce nebo draka. Zajímavé ale je, že tento kámen není dílem lidské ruky.
Fotografie opuštěného domu na ještě opuštěnějším ostrově oblétla internet. Co je to ale za místo a kdo zde dům postavil? Někteří toto místo vidí jako ráj, jiní se sem bojí vstoupit. Jaký je tedy příběh tohoto domu?
Island je známý svou úchvatnou přírodou, ale co islandská kuchyně a která jídla musíte ochutnat? Chcete se dozvědět více o tradiční islandské kuchyni a islandských pokrmech? Pak je tento článek přesně pro vás! Shromáždili jsme zde pro vás nejznámější a nejoblíbenější jídla, abyste věděli, co byste si při své příští cestě na Island neměli nechat ujít.
Namísto mapy máme sociální sítě. Generace mladých cestovatelů se dnes už nerozhoduje, kterou destinaci navštíví, podle toho, zda o ní viděli zajímavý dokument nebo jim ji doporučili v cestovní kanceláři. Základní faktor rozhodování pro generaci mileniálů představují sociální sítě, zejména instagram. Na základě toho dostávají dnes destinace speciální „známku“ za svou „instagramovost“. A takto vznikají […]
