Jen málokterá místa v Česku máme úzce spojená s legendami a pověstmi tak, jako třeba horu Blaník nebo památnou horu Říp. Už po celé generace k nim patří ještě Tetín, se kterým se pojí příběh jedné z Krokových dcer a se světicí Ludmilou.
Pokud se náhodou vyskytnete v Brně a budete zvažovat krátkou procházku do přírody, navštivte architektonicky oceňované sídliště Lesná, pod kterým se v rokli mezi vysokými stromy skrývá poutní kaple sv. Antonína, o jejímž prameni se říká, že má mít údajně léčivou vodu.
Milujete české hrady a rádi byste prozkoumali nějaký, který je na dohled od romantických Slavonic? V krásné přírodě České Kanady můžete navštívit třeba monumentální románskou pevnost, kterou je hrad Landštejn.
Máte pocit, že vás už v dnešním světě nemůže nic překvapit? Chyba lávky! To si nejspíš v 90. letech mysleli i lidé, kteří žili v jednom z činžovních domů v Českém Dubu, než se přišlo na to, že mají ve sklepení ztracenou johanitskou komendu.
V Českém středohoří najdeme mnoho zajímavých míst, která nabízí úžasné výhledy a zapůsobí na nás svou tak trochu tajuplnou atmosférou. Jedním z nich je hrad Házmburk v oblasti dolního Poohří, který je vidět už z velké dálky. Gotický hrad byl totiž vybudován na čedičovém masivu.
Na Šumavě, ale i na jiných místech v Česku, je mnoho míst, která zmizela v propadlišti dějin. A mnohá z nich dokonce známe z klasických televizních příběhů. Jedním z nich je zaniklá osada Hůrka, ve které se natáčel film Divá Bára. A kterou také neblaze proslavil tanec vojáků se zdejšími mrtvými.
Zajímá vás období zlaté horečky, o kterém většinou slýcháme v souvislosti s jinými státy? Jedna taková proběhla i ve Slezsku na řece Olešnici a její pozůstatky můžeme dokonce vidět v krajině i dnes. Stačí, když zavítáte do Zlatých Hor a budete mít postaráno o velmi zajímavý program.
Kdo by neznal minerální vodu Mattoni? I když si mnoho lidí myslí, že pochází přímo z Karlových Varů, její příběh se ve skutečnosti začal psát v asi 11 km vzdálené Kyselce. I přesto, že kdysi krásné lázně narušil úpadek zájmu a neúprosný zub času, návštěvníkům toho mohou opravdu dost nabídnout.
V Moravském krasu se nenachází pouze propast Macocha, ale i mnoho dalších úžasných míst. Řadíme k nim například Rudické propadání, které patří k 12 km dlouhému jeskynnímu systému. Jeho součástí je největší podzemní vodopád a nejhlubší suchá propast. A to nejsou ani zdaleka všechny důvody, proč byste měli toto magické místo nedaleko Brna a Blanska někdy navštívit.
V českých a moravských jeskyních se skrývá všechno možné i nemožné. A nejčastěji jde o kosterní pozůstatky, které nám umožňují nahlédnout daleko do minulosti a poznat životy našich předků. Své svědectví kromě Býčí skály vydala například jeskyně Šipka, která je v krátké docházkové vzdálenosti od Štramberku, a ve které se našel zlomek čelisti neandrtálského dítěte.
Hrad Krakovec lidé znají z mnoha různých důvodů. Nejen, že na něm pobýval Mistr Jan Hus, když se vydal na koncil, ale také se objevil v notoricky známém příběhu jako Brtník ve filmu Ať žijí duchové! A to vůbec nemluvíme o tom, že se k němu upírá pozornost architektů a historiků, kteří jej vnímají jako mezičlánek mezi tehdy populárními hrady a mnohem pohodlnějšími zámky.
Plánujete, že během příští dovolené detailněji prozkoumáte Hrubý Jeseník? Pak byste měli mít na svém turistickém seznamu Zlaté Hory, které v sobě ukrývají jeden mimořádně zajímavý poklad. Je jím malá horská obec Rejvíz, která vám kromě klidu nabídne příjemný výlet k Velkému mechovému jezírku.
Pravda, obří kalderu tu nenajdete. Přírodní rezervace SOOS, která se nachází poblíž Františkových Lázní, vás i přesto velmi mile překvapí. Nejen, že si prohlédnete pozoruhodně krásné rašeliniště a slatiniště, ale také se tu během výletu setkáte i s opravdovými minerálními prameny a bahenními sopkami. Oblasti se přezdívá český Yellowstone.
Rádi se touláte po českých horách a objevujete jejich ztracené příběhy? Pokud se v blízké době dostanete do Krušných hor, a konkrétně pak do okolí Loučné pod Klínovcem, neměli byste si nechat ujít výlet do zaniklé osady Králův mlýn. Od jiných zaniklých a opuštěných míst se však Königsmühle, jak se jí také někdy říká, výrazně liší. Těšit se totiž můžete na umělecká díla v přírodě.
Šumava byla v mnoha ohledech vždycky trochu jiná. A tomu nasvědčují i některé tradiční pohřební praktiky, s jejichž fragmenty se můžete na výletě to přírody setkat ještě v dnešní době. Tou nejvýraznější jsou nepochybně takzvaná umrlčí prkna, která se ještě dnes dají najít například v Kochánově a v Kvildě. Jaký je jejich původ? A proč se zvyk jejich stavění vůbec zaváděl?
Že jste si udělali nedávno výlet na hrad nebo zámek, to snad nikoho nepřekvapí. Už jste ale někdy uvažovali o tom, že se pojedete podívat na včelín? Pokud ne, skvělou příležitost ke změně nabízí Machův včelín v Krušlově, který vás ohromí nejen svým rozsahem, ale i dokonalou prací s barvami a dřevem. Stačí se vydat na Strakonicko a budete mít postaráno o velmi zajímavý program.
Některé vzácné nálezy na své objevení stále ještě čekají. A dost podobně tomu bylo i v případě kostela sv. Mikuláše pod horou Krudum na místě zaniklé osady Třídomí v okrese Sokolov. Ještě relativně nedávno nebylo po této památce na území Slavkovského lesa ani vidu ani slechu. Jak se tedy archeologům povedlo tuto historickou stavbu, o které referují některé dávné prameny, konečně najít?
Že z dávné historie dovede někdy nepříjemně zamrazit, to všichni dobře víme. Jedním z míst, které mělo v minulosti velmi špatnou pověst, jsou Petrovy kameny v Jeseníkách, ze kterých je krásně vidět na Praděd. Speciálně na ně měli spadeno inkvizitoři, kteří tvrdili, že právě zde se slétávají čarodějnice, které tu pořádají své sabaty.
Na území Česka je spousta památek, které měly tu smůlu a postupně se na ně zapomnělo. To ale není případ zámku v Českém Rudolci, kterému se také někdy říká Malá Hluboká. Návštěvníci si ho navíc mohou prohlédnout i zevnitř, protože během jeho postupné opravy se v něm v průběhu turistické sezóny pořádají komentované prohlídky.
Některé výletní cíle v Česku mají z dnešního pohledu velmi temnou minulost. Jeden takový najdeme i v Jizerských horách, ve kterých kdysi dávno stávala přehrada Desná. I když měla obyvatele hor chránit před povodněmi, necelý rok po dokončení zapříčinila tragédii, během které zemřelo 67 lidí a 95 rodin přišlo o svůj domov.
