
Kmen Baiga nikdy neoral půdu, protože by to bylo podobné škrábání na prsou Matky Země, a nikdy by nemohli požádat Matku, aby znovu a znovu produkovala potravu ze stejného kousku Země – byla by oslabená. Z tohoto důvodu žili Baigas polokočovným životem a svou oddanost přírodě dokazují dodnes.

Jedna domorodá amazonská kultura, se kterou se v Peru pravděpodobně setkáte – možná, aniž byste si to uvědomovali – je Shipibo-Konibo. Podél řeky Ucayali v severovýchodním Peru ženy z vesnic skládají nápadné geometrické návrhy na pokrytí keramiky, dřevořezeb a textilií již více než 1200 let. Tyto vzory ale nejsou jen ozdoba, můžete je totiž číst.

Magická jeskyně na pražském Petříně byla zpřístupněna veřejnosti v roce 2005. V třípatrovém domě, který umělec jménem Reon Argondian s pomocí mnoha originálních soch a nákladu sádry a barev proměnil v jeskynní muzeum své imaginární říše zvané Argondia, se nachází asi 80 obrazů.

Neolitičtí válečníci a farmáři, kmen Dani, žijí ve vysoko položeném centrálním pásmu ostrova Papua. Až do posledních desetiletí 20. století patřily kmeny Dani k nejizolovanějším lidem na světě. Stále žijí v porovnání s námi primitivně, ale přesto byli v historii daleko před námi.

V roce 1586 se nad kambodžským skvostem rozplývá portugalský misionář Antonio da Madalena a zhodnotí ho slovy: „Mimořádná stavba nepopsatelná perem, kterou nelze přirovnat k žádné stavbě jinde ve světě.“ Ani dnes neztratila nic ze svého půvabu. Vítejte v chrámovém komplexu Angkor Vat.

Uzel z černých vlasů dominuje drobné ženské hlavě. Dívka v kimonu vyšívaném barevnými květinami se usadí do polohy seiza. Netušíte, o co jde? Svoje drobné nožky elegantně složí pod stehna zadeček pevně sedí na patách. Skvělý trénink páteře, ovšem k pohodlí to má daleko. Začíná japonský obřad čanoju.

Chtěli byste vidět co nejvíce kostí na jednom místě? Tak v tom případě se vypravte do Paříže. Největší kostnici na světě najdete skrytou v podzemních katakombách ležících pod náměstím Place Denfert-Rochereau. Můžete tu spatřit neuvěřitelných 7 milionů ostatků mrtvých.

Mrtví po morových epidemiích přibývají doslova geometrickou řadou. Není, kam je ukládat. Jinde zase zabírají hřbitovy spoustu místa na okrajích měst, která expandují dál do okolí. Co s kostmi mrtvých? Začínají se rodit kostnice. Dnes se stávají oblíbenou, i když trochu morbidní turistickou atrakcí. Na jednu velmi originální narazíte v rakouském Hallstattu.

Přežití lidí Chenchu závisí v mnohém pouze na přírodě, zejména, pokud jde o potravu. Jsou to lovci a sběrači a to už po mnoho generací. Zvířata chovají, ale nezabíjejí a med, který je pro ně velmi důležitý, nikdy nesbírají v dešti, protože by tak připravili včely o domov.

Cestuje za svými výzkumy. Tak jako někteří lidé si vozí ze svých výletů předměty připomínající místa, která navštívili, on, Čech Aleš Hrdlička, se spokojí s kostmi. A ne ledajakými. Dává přednost těm lidským. A přijde i na to, kde se vzali Indiáni.

Ne každý považuje ženský hrudník za neslušný; pro mnoho kmenů nejsou ženská prsa pozoruhodná a jiné části těla mohou být místo toho tabu. Ženy Emberá v Kolumbii mohou chodit nahoře bez, ale musejí už v dětství projít obřízkou.

Mnoho lidí má už od narození nějaký talisman nebo symbol, který je doprovází i v dospělosti. Když se v kmeni Orang Rimba narodí dítě, je mu přiřazen strom, se kterým má celoživotní posvátné pouto. Pokácení takového stromu je pro tento lid to stejné, jako vražda. Ironií osudu je, že tento kmen přichází o svůj les.

BR Hills je relativně nová tygří rezervace s dlouhou historií tygrů a lidí. Soligové jsou jedním z mála zbývajících kmenů žijících v lesích a okolí BR Hills v jižní Indii. Žijí v osadách a právě život po boku tygrů je pro ně naprosto normální. Tyto pruhované šelmy dokonce považují za svou rodinu.

Milujete vláčky a rádi byste si udělali opravdu nekonvenční dovolenou? Vydejte se po kolejích nejdelší železnice na světě – transsibiřské magistrály. Táhne se úctyhodných 9288 kilometrů z Moskvy až do tichomořského přístavu Vladivostok. Zvládnout se dá za 6 dní. Chcete-li vyzkoušet družnou atmosféru, nebojte se vozů třetí třídy. Po nějakém tom panáku vodky bude svět možná hezčí…

Většina lidí zavítá na hřbitov jednou ročně, a to právě na Dušičky. Případně maximálně ještě tak na výročí narození nebo smrti svých blízkých. Věděli jste ale, že existuje i speciální druh turistiky, který je zaměřený právě na hřbitovy a hroby? Pokud vás už přestaly bavit návštěvy hradů, zámků, muzeí a kostelů, můžete zkusit novou lokalitu a disciplínu – hřbitovy a náhrobní turistiku. Možná objevíte hodně zajímavého. Jak to vypadá v praxi?

Amazonský deštný prales pokrývá pět a půl milionu kilometrů čtverečních, ale rostliny a zvířata nejsou jediní, kdo les obývá a potřebuje ho k přežití. Zo’é je malý kmen asi 250 jedinců, kteří žijí hluboko v Amazonii na severu Brazílie. Ve společnosti Zo’é jsou si všichni rovni a tradičně tam nebyli žádní vůdci.

Češi jako zápecníci? Vnímat je tímhle způsobem je rozhodně velký omyl. Důkazem jsou různé osobnosti, které vyrážely do světa už před mnoha staletími. Odvážně, i když o něm moc nevěděli. A vrátili se s nečekanými zážitky. Třeba s tím, že někde mohli být sežráni. Typickým příkladem je mnich Oldřich z Furlánska.

U nás nebo v sousedních zemích jako je Slovensko či Polsko se tradice Dušiček spojuje hlavně s květinovou výzdobou na hrobech, ale v různých koutech světa bývají oslavy ještě pestřejší. Budete i letos doma a jenom zavítáte na hroby svách blízkých? Zkuste se alespoň prstem po mapě podívat do světa a dozvědětse , jak si tenhle svátek připomínají jinde.

Mnoho kmenů používá přirozeně se vyskytující psychoaktivní látky ke zdokonalování svých schopností, a to jak mentálně, tak fyzicky. Ale zatímco některým kmenům stačí vykouřit dýmku míru, lidé Matsés používají žabí jed. Muži i ženy jsou pak silnější a mají vize, dokonce i několik dní za sebou.

Malebné historické město Slavonice najdete na jihozápadní Moravě v okrese Jindřichův Hradec nedaleko rakouských hranic. Zdejší systém podzemních chodeb pod dvěma náměstími láká turisty hledající trochu adrenalinu.