V minulosti nedokázali lidé mnoho jevů vysvětlit. Proto se často opírali o víru v nadpřirozeno. Stačilo, abyste měli pro strach uděláno, procházeli jste se sami někde, kde jste neměli a někdo vás u toho viděl, anebo jste se chovali jinak podezřele, a váš osud byl zpečetěn. Jedním z pozůstatků víry v nadpřirozeno je takzvané pohřebiště upírů v Čelákovicích, které je ojedinělé nejen u nás, ale i téměř v celé Evropě.
V nejrůznějších diskuzích se občas někdo zmíní o uranových dolech v Jáchymově. Málokdo si ale dovede představit, jaký život měli lidé, kteří museli v pracovním táboře nuceně být. Připomínkou nelidských podmínek a masového utrpení řady lidí je proto naučná stezka Jáchymovské peklo, která zájemcům s dostatečně silnou náturou vše osvětlí.
V Česku, na Moravě a ve Slezsku existuje mnoho krásných klášterů, z nichž o mnohých často vůbec nevíme, protože nejsou tak známé jako třeba Zlatá Koruna nebo Broumov. Jeden zajímavý skvost se přitom skrývá v Plzeňském kraji, jen pár minut jízdy autem od Poběžovic a Mnichova. Jmenuje se klášter Pivoň a i když v současné době kvůli rekonstrukci není veřejnosti přístupný, výletem k němu rozhodně nic nepokazíte. I zvenčí jde totiž o mimořádně impozantní stavbu s dlouhou historií, kterou stojí za to objevit.
Virální video ukazuje lidi, jak stoupají po 6 660 schodech, aby zdolali vrchol hory Taišan, nejslavnější posvátné hory země. Nohy odvážných návštěvníků se ve videu třesou. Připomínají tak spíše známé čínské nudle, než něco, co zvládne udržet lidské tělo.
I když rytířských řádů existovalo během historie hodně, pravděpodobně největší pozornost na sebe poutají templáři, se kterými se spojuje mnoho různých legend. Pokud se chcete vydat po jejich stopách, doporučili bychom vám zamířit k obci Jamolice v okrese Znojmo, kde se nachází tajuplná zřícenina hradu Templštejn. Když navíc budete mít štěstí, možná se vám během návštěvy podaří najít velký poklad.
Nad obcí Čachtice na západním Slovensku se tyčí zřícenina „tajemného hradu v Karpatech“ – slavný Čachtický hrad a bývalé sídlo krvavé hraběnky Alžběty Báthoryové
Když se začne mluvit o zříceninách katedrál a klášterů, hodně lidí si vybaví Rosu Coeli v Dolních Kounicích nebo chrám v Panenském Týnci. Ve skutečnosti jich ale u nás existuje mnohem víc. Jeden takový klášter se svatostánkem se totiž nachází i v Kuklově, ve kterém vysoké gotické zdi s okny ve tvaru lomených oblouků mají lidé prakticky na dvorku svých rodinných domů a statků.
Na Pardubicku, nedaleko Hlinska, v obci Rváčov se nachází jedno z nejděsivějších míst v České republice. Tento dům lidi děsí a odpuzuje, milovníky hororů a záhad naopak přitahuje.
Snad každý starší hrad v Česku v sobě ukrývá alespoň jednu zazděnou, nebo jinak ukrytou kostru. Ne vždy tento jev souvisel s krutým trestem, protože v dávných dobách byly ve zvyku takzvané stavební oběti, které měly dát stavbám svou odolnost a sílu. Zdá se však, že na hradě Vildštejn ve Skalné to bylo trochu jinak. Říká se, že nalezená kostra ženy mohla patřit čarodějnici.
Když poprvé navštívíte vodopády Kalandula, vaše reakce může znít třeba takto: ,,Nikdo nemůže říct, že Bůh neexistuje, když vidím ten zázrak, který zde vytvořil.“
Zámek Lemberk přitahuje turisty nejen svojí historickou hodnotou, ale hlavně zprávami o tajemných událostech, kterých má na rozdávání. Došlo to dokonce tak daleko, že se sem zdráhají chodit i policisté se svými psy. Co se tady vlastně děje?
Hrad Houska byl postaven na skále na pražském venkově, je záhadně izolovaný od všech obchodních cest. Neměl zdroj vody ani opevnění. Někteří říkají, že nebyl postaven, aby zabránil zlu vstoupit, ale aby zabránil jeho úniku. Podle oficiálních stránek hradu byl postaven ve 13. století jako administrativní centrum pro krále, ale český folklór tvrdí, že skutečným účelem jeho stavby bylo utěsnit zející trhlinu ve vápenci.
Pokud patříte k příznivcům vojenské historie, nebo bydlíte někde v blízkém okolí Litoměřic, pravděpodobně jste o podzemní nacistické továrně Richard někdy slyšeli. Těm ostatním je však existence masivního podzemního komplexu zvaného Richard často utajena. Co se pravděpodobně dělo uvnitř? A jaké legendy o továrně i v dnešní době kolují?
V parku o rozloze 70 hektarů s vinicemi a stoletými stromy najdete nejvýše položený zámek ve Francii: Château de Brissac. I když si rodina na podobu místního ducha zvykla, může být pro ostatní docela děsivá…
Paříž je mnohostranné město známé svými historickými památkami, inspirativním uměním a muzei a romantickou krajinou. Pro mnoho návštěvníků je však neznámé, že pod zářivou a rušnou městskou krajinou se skrývá temnější stránka Paříže.
Na Šumavě, ale i na jiných místech v Česku, je mnoho míst, která zmizela v propadlišti dějin. A mnohá z nich dokonce známe z klasických televizních příběhů. Jedním z nich je zaniklá osada Hůrka, ve které se natáčel film Divá Bára. A kterou také neblaze proslavil tanec vojáků se zdejšími mrtvými.
Rádi se touláte po českých horách a objevujete jejich ztracené příběhy? Pokud se v blízké době dostanete do Krušných hor, a konkrétně pak do okolí Loučné pod Klínovcem, neměli byste si nechat ujít výlet do zaniklé osady Králův mlýn. Od jiných zaniklých a opuštěných míst se však Königsmühle, jak se jí také někdy říká, výrazně liší. Těšit se totiž můžete na umělecká díla v přírodě.
Některé vzácné nálezy na své objevení stále ještě čekají. A dost podobně tomu bylo i v případě kostela sv. Mikuláše pod horou Krudum na místě zaniklé osady Třídomí v okrese Sokolov. Ještě relativně nedávno nebylo po této památce na území Slavkovského lesa ani vidu ani slechu. Jak se tedy archeologům povedlo tuto historickou stavbu, o které referují některé dávné prameny, konečně najít?
Že z dávné historie dovede někdy nepříjemně zamrazit, to všichni dobře víme. Jedním z míst, které mělo v minulosti velmi špatnou pověst, jsou Petrovy kameny v Jeseníkách, ze kterých je krásně vidět na Praděd. Speciálně na ně měli spadeno inkvizitoři, kteří tvrdili, že právě zde se slétávají čarodějnice, které tu pořádají své sabaty.
Tajemná místa, která podněcují naši fantazii, máme často kousek za domem. Přesně to by se dalo říct o méně známých kamenných řadách v Kounově, u kterých zatím nikdo nedokázal odhadnout skutečný účel jejich vzniku. Opravdu mohlo jít o pravěké závodní dráhy, nebo je pravděpodobnější, že šlo o primitivní kalendář?
