Boubínský prales je třetí nejstarší českou přírodní rezervací a dnes patří k nejnavštěvovanějším lokalitám Šumavy. Turisté zde najdou neobvykle pokroucené kmeny stromů porostlé mechem, pozoruhodně propletené kořeny, vrásčitou kůru plnou podivných útvarů a neprostupné mlází.
Boubín má dlouhou tradici
Přírodní rezervace vznikla už v roce 1858 k ochraně buko-smrkových porostů s klenem, nejzachovalejšího zbytku původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů. Rezervaci vyhlásil kníže Jan Adolf Schwarzenberg na podnět lesního hospodáře vimperského panství Josefa Johna. Podle odborníků je jádro pralesa nejzachovalejším zbytkem takzvaného pomezního hvozdu (tedy zmíněných horských lesů).
Původní rezervaci o rozloze 150 hektarů v roce 1870 velmi poškodila ničivá vichřice. V roce 1933 bylo zbývajících 46 hektarů pralesního porostu vyhlášeno státní přírodní rezervací. V roce 1958 se její území rozšířilo na 666 hektarů, které se rozkládá na jihovýchodním úpatí vrchu Boubín (v nadmořské výšce 1362 metrů). Boubínský prales leží v nadmořské výšce mezi 920 až 1110 metry.
Prales je se svou rozlohou největším chráněným lesním územím ve střední Evropě. Nacházejí se v něm původní jedlové, smrkové a bukové porosty, nejstarší stromy dosahují věku až 400 let. Stromy mají vrásčitou kůru jako z pravěku. Uvidíte v něm taky takzvané chůdové kořeny, mohutné kořenové systémy rostoucí nad zemí.
Chůdové kořeny vznikají, když se mladý stromek uchytne na tlejícím dřevě ležícího stromu. Kořeny mladého stromku obrůstají ležící kmen tak dlouho, až se jim podaří zakořenit v zemi. Až nový strom vyroste a ležící kmen se rozpadne, vznikne pod větvícími se kořeny volný prostor.
Nejvyšší boubínský smrk, nazývaný Král smrků, padl při sněhové bouři v prosinci 1970. Dosahoval 57,2 metru a měl obvod kmene pět metrů (ve výšce 1,3 metru od země). V pralese se ale nacházejí i další vysoké smrky, dosahující výšky padesáti metrů. Některé z nich zde stojí už 400 let.
Proč se tam vydat?
Prales ztělesňuje přírodní laboratoř, v níž se dá pozorovat nerušený přirozený vývoj. Klimatická změna proměňuje jeho skladbu stromů, v poslední době se zvyšuje podíl buku, který se jako teplomilný druh vyskytuje spíše v nižších polohách.
Boubín nabízí rozmanitou floru. Najdete v něm vraní oko čtyřlisté, mléčivce alpského, kokoříka přeslenatého a plavuň pučivou. Prales poskytuje domov vzácným ptačím druhům jako strakapoud bělohřbetý, puštík bělavý, datlík tříprstý, kos horský, ze savců jmenujme plšíka lískového, rejska horského a hrabošíka podzemního.
Boubín přitahoval velké množství návštěvníků, po vyhlášení přírodní rezervace v roce 1958 jejich počet dosahoval až 100 tisíc ročně. Dnes se v něm můžete projít po naučné stezce o délce necelých čtyř kilometrů. Prochází kolem informačních tabulí a začíná u Boubínského jezírka. Jedno ze stanovišť návštěvníky zavede k pozůstatkům Krále smrků. Stezka dále pokračuje po Lukenské cestě, zbudované v letech 1857-1859, aby spojovala Zátoň a Včelnou.
K rezervaci se můžete dostat po zeleně značené stezce z centrálního parkoviště zvaného Pod Boubínem, vzdálené dva kilometry, případně z vlakového nádraží Zátoň–Boubín, vzdáleného tři kilometry. Základním výchozím bodem kolem jádra Boubínského pralesa je Boubínské jezírko. Vzniklo už v roce 1833 jako splavovací nádrž pro dřevo z lesů do sklárny v Lenoře.
Pokud půjdete na Boubín od Zátoně, skočte se podívat na přírodní památku Jilmová skála. Najdete ji na jižním svahu vrchu Boubín, nedaleko od železniční zastávky Zátoň. Jde o lesní komplex zarostlý bučinami, jedlemi a smrky a je zřejmě nejzachovalejší částí zátoňského polesí. Vrch dal jméno celému území o velikosti asi 800 hektarů, tvořící vstupní oblast do Boubínské rezervace.
Na vrchu Boubín se nachází dřevěná rozhledna Boubín. Nabízí výhled na Vimperk, Prachatice, vrch Bobík, Boubínský hřbet a za dobrého počasí i Alpy. Vrch měl už dříve vyhlídkovou plošinu, ale ta byla z bezpečnostních důvodů odstraněna v roce 1976. V roce 2004 vznikla nová, 21 metrů vysoká, postavená ze smrkové kulatiny. Jde o nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou u nás.
Zdroje: cesky.radio.cz, temata.rozhlas.cz, www.kudyznudy.cz
