Velká pyramida v Gíze, též nazývaná jako Chufuova nebo Cheopsova pyramida, je jedním z nejzáhadnějších antických divů světa, který na místě stojí přes 4000 let. Stavba k dnešnímu dni nebyla kompletně prozkoumána. Vzhledem ke svým jedinečným rysům se Chufuova pyramida stala jedním z nejvíce interpretovaných starověkých artefaktů.
Minulost Velké pyramidy je opředena tajemstvím
Jak dokládají záznamy antického historika Hérodota, jenž byl také Ciceronem nazván otcem dějepisu, na stavbě Chufuovy pyramidy pracovalo ve tříměsíčních intervalech zhruba sto tisíc otroků po dobu asi 20 let. Odborníci se dnes však shodují na tom, že na stavbě pracovala 10 tisíc až 30 tisíc kvalifikovaných dělníků. Ani dnes si však badatelé nejsou jisti, jak dlouho a jak trvala výstavba pyramidy.
Hérodotos ve svých spisech naznačuje, že během stavby se používaly jakési zvedací nástroje. Jeho tvrzení podporuje také řada spekulací. Avšak i nad tímto způsobem visí několik otazníků. Zvedací nástroje by totiž musely být vzhledem k výšce budovy nesmírně vysoké.
Chufuova pyramida má ve skutečnosti osm stěn
I když se na první pohled jeví stavba jako čtyřstranný jehlan, ve skutečnosti má osm stěn. Každá z hlavních stěn je středem od úpatí k vrcholu souměrně rozdělena, což je vidět z výšky, nebo výjimečně v určitých okamžicích během slunečného dne. V současnosti pyramida měří 138,8 m a rozměr základny činí 230,38 x 230,38 m. V minulosti však byla pyramida o dva metry delší a až o devět metrů vyšší.
Pyramida je obložena hladkými bílými vápencovými bloky, které na místo byly dopraveny z lomů v Tuře. Odhaduje se, že každý blok váží od 2,5 do 15 tun a na výstavbu pyramidy jich bylo zapotřebí zhruba 2,3 milionu.
Je pyramida poslední odpočinkem krále Chufua?
Odborníci se domnívají, že stavba byla postavena jako hrobka samotného krále, jelikož je v ní vytesána pohřební komora. Nicméně oproti předchozím obdobím, pohřební komora se ve Velké pyramidě nachází v samém nitru pyramidy. Navíc není pouze jedna, ale tři, které jsou umístěné v různých výškách nad sebou. V jedné z komor stojí také sarkofág vyroben z jednoho kusu žulového kamene. Vzhledem k jeho rozměrům byl na místo dopraven před dokončením komory. Postaven byl u západní stěny a je dlouhý zhruba 2,30 m a 1 m široký a vysoký.
Sarkofág je v současné době prázdný a mumifikované tělo faraona, o kterém se téměř nic neví, nebylo nikdy nalezeno. Stejně tak nebyly v místnosti nalezeny ani žádné pozůstatky pohřební výbavy.
Nedávné průzkumy odhalily tajné prostory
Chufuova pyramida bývá poměrně často zkoumána. Výzkum, který zde probíhal v letech 2017-2022 a vedl jej egyptský inženýr Hani Helal, který nechal do pyramidy nainstalovat zařízení měřící rychlost a množství prolétajících muonů neboli subatomárních částic. Zařízení detekovalo tajnou chodbu nacházející se přímo nad vchodem do pyramidy. Prostor byl dlouhý přibližně 40 metrů. A podobný prostor byl nalezen i nad Velkou galerií. Mnozí badatelé se tak začali domnívat, že by mohlo jít o doposud neobjevené prostory vedoucí do stále neobjevené pohřební komory. Někteří si myslí, že mohlo jít o jakési konstrukční dutiny, které mají za úkol odlehčovat váhu zdiva pyramidy a zlepšovat statické vlastnosti stavby v případě zemětřesení, která jsou v Egyptě běžná.
Z pyramidy byly prozatím odneseny jen tři záhadné artefakty
Archeologický výzkum v Gíze trvá již několik let. Přesto archeologové z Chufuovy pyramidy extrahovali pouhé tři předměty. Ty v útrobách stavby objevil již v roce 1872 britský inženýr Waynman Dixon. Z toho důvodu se dnes artefaktům přezdívá Dixonovy relikvie. Ani dnes se neví, k čemu tyto předměty sloužily.
Koule a ocas holubice
První z artefaktů má podobu kamenné koule a druhý je celý měděný a jeho tvar trochu připomíná ocas holubice. Třetí artefakt měří třináct centimetrů a je z cedrového dřeva. Všechny tři artefakty se dnes nacházejí v Britském muzeu v Londýně. Dřevěná relikvie však není celá a její zbytek je zaseklý v pyramidě. Datovací metody, které měly odhalit stáří relikvie, poukázaly na období mezi roky 3341 až 3094 před naším letopočtem. Zajímavé je, že Chufuova pyramida byla vystavena až v letech 2580 až 2560 před naším letopočtem. Předpokládá se tak, že je dřevěný artefakt o 500 let starší než pyramida sama. Je tak záhadou, kdo a proč relikvii do pyramidy odnesl.
Zdroj: starovekyegypt.net, datarun.cz
