Irák od roku 1983 lobboval za to, aby byla tato 4000 let stará lokalita zařazena na prestižní seznam OSN. Uznání se mu ale dostalo až teprve během 21. století, kdy byl Babylon zapsán na seznam UNESCO. Což je, vzhledem k tomu, že jeho zahrady patřily k sedmi divům světa, poměrně překvapivá věc.
Velkolepé město na okraji zájmu
Zříceniny Babylonu, kdysi hlavního města Nebukadnesarovy říše, patří k mnoha archeologickým nalezištím v Iráku, která jsou svědectvím o jedněch z nejstarších a nejvelkolepějších měst na světě. Lokalita, která byla v roce 2019 zařazena na seznam světového dědictví UNESCO, se nachází asi hodinu a půl jízdy autem jižně od Bagdádu. Trvalo ale docela dlouho, než si do ní lidé našli cestu.

Tady se psaly dějiny
Ačkoli existují stopy prehistorického osídlení, rozvoj Babylonu jako velkého města byl na mezopotámské poměry pozdní; před 23. stoletím př. n. l. o něm neexistují žádné zmínky. Po pádu 3. dynastie urské, za níž byl Babylón provinčním centrem, se stal jádrem malého království založeného v roce 1894 př. n. l. amorejským králem Sumuabumem, jehož nástupci upevnili jeho postavení. Šestá a nejznámější amorejská dynastie, Chammurapi (1792-50 př. n. l.), dobyla okolní městské státy a povýšila Babylon na hlavní město království zahrnujícího celou jižní Mezopotámii a část Asýrie (severní Irák). Díky svému politickému významu a výhodné poloze se stal hlavním obchodním a správním centrem Babylónie, zatímco jeho bohatství a prestiž z něj učinily cíl zahraničních dobyvatelů.
Za vlády Peršanů si Babylon zachoval většinu svých institucí, stal se hlavním městem nejbohatší satrapie v říši a podle řeckého historika Hérodota z 5. století př. n. l. byl nejkrásnějším městem na světě. Povstání proti Xerxovi I. (482) vedlo ke zničení jeho opevnění a chrámů a k roztavení zlatého Mardukova obrazu.
Alexandr Veliký z něj chtěl udělat hlavní město
V roce 331 se Babylon vzdal makedonskému králi Alexandru Velikému, který potvrdil jeho výsady a nařídil obnovu chrámů. Alexandr si uvědomil obchodní význam města, povolil satrapovi razit peníze a začal budovat přístav, aby podpořil obchod. V roce 323 Alexandr zemřel v Nebukadnesarově paláci; plánoval, že Babylon učiní svým císařským hlavním městem.
Alexandrovo dobytí přivedlo Babylon na oběžnou dráhu řecké kultury a helénistická věda byla významně obohacena přínosem babylonské astronomie. Po boji o moc mezi Alexandrovými generály připadl Babylon v roce 312 dynastii Seleukovců. Význam města značně poklesl vybudováním nového hlavního města Seleukie na řece Tigris, kam byla v roce 275 přesunuta část babylonského obyvatelstva.
Zdroj: NPR, Britannica