Východní státní věznice se svými vysokými kamennými zdmi, rozpadajícími se chodbami a strohými celami, ve kterých kdysi sídlily tisíce nejtvrdších zločinců, rozhodně vypadá strašidelně. Její historie je plná sebevražd, šílenství, nemocí, vražd a mučení, díky čemuž je snadné věřit, že se duhové vězňů stále potulují po chodbách.
Architektonické dílo pro vězně
Když se před více než 180 lety otevřela věznice Eastern State, změnilo to svět. Tato věznice, známá svou velkolepou architekturou a přísnou disciplínou, byla první skutečnou „tvrdou věznicí“, věznicí navrženou tak, aby v srdcích vězňů vzbuzovala pokání nebo skutečnou lítost. Samotná budova byla architektonickým zázrakem; dokonce měla tekoucí vodu a ústřední topení ještě před Bílým domem.
Východní státní věznice připomíná hrad. Vězni žili sami, cvičili sami a jedli sami; když vězeň opustil svou celu, byla mu zakryta hlava kuklou, aby neviděl a nebyl viděn. Věznice musela opustit svůj osamělý systém kvůli přeplněnosti v roce 1913, než byla nakonec v roce 1970 definitivně uzavřena.
Nejhorší vězni zažívali nejen samotu
Tvrdé tresty používané na vězně stačí k tomu, aby vám běhal mráz po zádech. Byla tam vodní lázeň, ve které byli vězni namočeni a poté v zimě pověšeni na zdi, dokud se na kůži nevytvořil led. Křeslo, které vězně svazovalo tak pevně, že byl přerušen oběh, což si později vyžádalo amputace. Železný roubík, který způsobil trhání jazyka a silné krvácení. A také tzv. „Díra“, zatuchlá podzemní cela, kde nebylo žádné světlo, žádný lidský kontakt, žádné cvičení, žádný záchod a málo jídla a vzduchu. Sedmdesát tisíc lidí v této věznici trávilo čas a mnozí spáchali sebevraždu, nebo zešíleli. Dnes je tato budova oblíbená u turistů, kteří pravidelně hlásí, že viděli, nebo slyšeli duchy.
zdroj: NPR, Estern State, CN Traveler
