Když se rozhoduje o vojenském prostoru, jdou potřeby a zájmy civilistů většinou stranou. Své by o tom mohli vyprávět obyvatelé zaniklých vesnic v Brdech, kteří své domovy museli opustit. A to dokonce dvakrát.
První vysídlení
V první polovině 20. století se v Čechách rozhodovalo o vybudování dělostřelecké střelnice. Hledalo se vhodné místo s nízkou populací, což vedlo k výběru území v Brdech.
Oblast nebyla nijak rozsáhlá, takže obyvatelé přilehlých vesnic byli relativně v klidu. Během druhé světové války se však situace změnila, když území zabrala německá armáda a bylo třeba zvýšit výcvikovou plochu, což znamenalo, že obyvatelé okolních obcí museli opustit svá obydlí.
Obyvatelé se museli odstěhovat ve velmi krátké době a nebyla jim nabídnuta žádná náhrada, přestože ve svých domovech žili po mnoho let. Museli si během několika dní sbalit všechny své věci a odejít do neznáma. V roce 1940 byly u každého domu prováděny cenové odhady majetku, ale domy byly často podhodnoceny a lidé museli podepisovat smlouvy pod nátlakem.
První vlna vysídlování zahrnovala vystěhování 65 rodin z obcí Padrť, Záběhlá a Velcí.
Druhá a třetí vlna vysídlování nastala v roce 1941, kdy bylo nutné vystěhovat další obce: Skořice, Kolvín, Trokavec, Vísky, Štítov, Příkosice, Hořice a část Mirošova. Celkem bylo z Brd vystěhováno téměř 2 500 obyvatel.
Po skončení druhé světové války se lidé začali postupně vracet domů, avšak mnoho domů bylo zničeno nebo vybydleno. Přestože byly určeny náhrady za válečné škody, lidé na své peníze často čekali dlouho.
Druhé vysídlení
V letech 1951 až 1953 proběhlo druhé vysídlování, kdy mnoho obyvatel muselo opustit své domovy kvůli rozšíření vojenských cvičišť. Československá armáda potřebovala více prostoru pro přípravu na případný konflikt.
Paradoxně obyvatelé dostali za své nemovitosti ještě nižší náhrady než po prvním vysídlení. A to maximálně 450 000 korun československých za jeden dům. Jakékoli pokusy o vyjednávání byly neúspěšné a lidé byli označováni za nepřátele lidově demokratického systému. Na rozdíl od prvního vysídlení se tentokrát do svých domovů nemohli vrátit, protože všechny domy byly srovnány se zemí.
Aktuální situace
Vojenská oblast v Brdech byla zrušena v roce 2016 a na jejím místě byla zřízena Chráněná krajinná oblast Brdy. Tato oblast byla zpřístupněna veřejnosti, i když zpočátku s určitými omezeními kvůli hrozbě nalezení nevybuchlé munice.
Nyní můžete projít novou naučnou stezku kolem Padrťských rybníků. Má třináct zastavení, včetně čtyř klasických informačních panelů, které se zaměřují na místa bývalých vesnic Padrť, Přední a Zadní Záběhlá a Kolvín.
Bývalé obce jsou bohužel navždy ztraceny, domy byly srovnány se zemí a vegetace zarostla téměř všude. Přesto zde můžete nalézt pozůstatky základů budov, ovocné stromy nebo aleje, kterými kdysi vedly cesty.
Poslední významné zásahy do celé oblasti proběhly v roce 2014. Po zrušení vojenského prostoru byly odstraněny již nevyužívané vojenské budovy, některé stodoly a seníky. Naštěstí několik stodol a seníků, které měly hodnotu britské architektury, bylo rozebráno a přemístěno buď do skanzenů, nebo do jiných obcí mimo tento bývalý vojenský prostor.
V rámci projektu Civitas se od roku 2018 shromažďují informace a historické materiály o těchto obcích s cílem vytvořit ucelenou historii a zpřístupnit ji návštěvníkům alespoň prostřednictvím mobilní aplikace nebo interaktivní mapy.
Zdroj: Zaniklé obce, Spálené poříčí, Turistů ráj
