Když se řekne Maroko, spoustě lidí naskočí Marrákeš, vůně koření a chaotický souk. Ale tahle země je jako kořeněná směs ras el hanout – nejde ji redukovat na jednu složku. Je to živý, dýchající svět, kde na vás historie dýchá z každého rohu a západ slunce má barvu karamelového čaje.
Orlická přehrada, ta tichá dáma rozprostírající se mezi zalesněnými kopci středních Čech, není jen technickým dílem, ale i svědkem velkých příběhů – některých dojemných, jiných až mrazivých. V jejích klidných vodách se odráží nejen obloha – ale i dějiny.
Když se řekne Benátky, většině lidí se vybaví romantické gondoly plující po křivolakých kanálech, majestátní paláce odrážející se ve vodní hladině nebo pestrobarevné masky karnevalu. Toto jedinečné město, rozprostírající se na 118 ostrovech v Benátské laguně, je živoucím důkazem lidské vynalézavosti a uměleckého génia. Málokdo však ví, že celé město stojí na tisících dřevěných kůlů zaražených do bahnitého dna laguny. Tento zázrak středověkého stavitelství již více než tisíc let odolává času i přírodním živlům, i když v posledních desetiletích čelí stále větší hrozbě stoupající hladiny moře.
Jsou místa, která chytnou za srdce, sotva vystoupíte z vlaku – a Zermatt je přesně takové. Městečko, kde nesmí jezdit auta, ale zato se tu točí příběhy o horolezcích, lanovkách a legendárním Matterhornu. Tady se snoubí příroda s noblesou – a každé kafe na terase chutná jako dovolená snů.
Bali není třeba představovat – ostrov se stal vysněnou destinací po celá desetiletí, počínaje turistickým boomem v 80. letech 20. století. S rozmachem práce na dálku (ještě před pandemií) se Bali stalo také velmi oblíbeným u digitálních nomádů. Je oblíbený u domácích i zahraničních turistů – je jedinečné a nikde jinde na světě nenajdete takové místo.
Pandemie je sice za námi, ale její otisk v našem životě přetrvává – třeba v tom, odkud a jak pracujeme. Spousta lidí už nechce trčet celý den v kanceláři. Práce z pláže? Z kavárny na druhém konci světa? Proč ne. Vzniká nová generace „digitálních nomádů“ – lidí, kteří pracují online a přitom objevují svět. A firmy se s tím musejí naučit fungovat.
Místa mají paměť. A ta literární dvojnásob. Někdy stačí projít se známou alejí nebo usednout na lavičku ve stínu starého stromu a máte pocit, že jste součástí příběhu. Jako by mezi větvemi zůstala viset slova, která tu kdysi někdo zapsal do rukopisu. U nás je takových míst víc, než by se mohlo zdát. A přesto o nich často nevíme – nebo je míjíme, aniž bychom tušili, že jsme na stránkách nějaké slavné knihy.
Jako svíjející se dračí ocas se Velká čínská zeď táhne po severní hranici Číny. Její historie sahá více než 2000 let zpět. Překvapivě, navzdory svému kulturnímu a historickému významu byla Velká čínská zeď zapsána na seznam světového dědictví UNESCO až v roce 1987.
Skotská vysočina je perfektní kulisou pro vaše další dobrodružství. Není divu, že byla v roce 2023 označena jako jedna z destinací National Geographic „Nejlepší na světě“.
Nejkrásnější evropské pláže se snad ani nemohou více lišit: některé najdete na typických prázdninových ostrovech, jako je Mallorca, jiné vysoko na severu Islandu. Nechte se okouzlit těmito vysněnými zátokami a plážemi.
Když se řekne nejkrásnější česká vesnice, mnohým se okamžitě vybaví Holašovice. Malá jihočeská obec, která se dostala až na seznam UNESCO, se pyšní jedinečným souborem selského baroka. Česko skrývá ale i další vesnice, které svou architekturou a atmosférou dokážou stejně okouzlit, jen se o nich méně ví.
Krajina obklopující monolit byla osídlena již před tisíci a tisíci lety. Dnes jsou Uluru a domorodá kultura, která oblast prostupuje, úzce propojeny s historickým příběhem, který zahrnuje celé generace.
Chrám nebes, který se nachází v pekingské čtvrti Dongcheng , je největším a nejzachovalejším oltářním komplexem nejen v Číně, ale na celém světě. Bývalo životně důležitým místem pro císaře za dynastií Ming a Čching (1368-1911) k provádění národních obětních obřadů.
Česká krajina je posetá místy, která po staletí přitahují poutníky. Ať už jde o majestátní baziliky, drobné kapličky nebo studánky ukryté v lesích, tato místa spojuje něco výjimečného – víra v jejich zvláštní moc a dlouhá poutní tradice.
Knihovny neslouží jen k uchovávání knih. Často se jedná o architektonické skvosty spojující umění, historii a vědění. Některé z nich vynikají barokní okázalostí a stropy zdobenými zlatem, jiné zase minimalismem a futuristickým designem.
Rozmanitá krajina Slovinska je lákadlem sama o sobě. Díky svému závazku k zelenému a udržitelnému rozvoji byla jako první země na světě prohlášena za zelenou cestovní destinaci. Slovinsko také stále více přitahuje pozornost předních světových médií v oblasti cestovního ruchu, která stále častěji zařazují její největší skvosty na seznamy top cestovatelských míst.
Když se rozhoduje o vojenském prostoru, jdou potřeby a zájmy civilistů většinou stranou. Své by o tom mohli vyprávět obyvatelé zaniklých vesnic v Brdech, kteří své domovy museli opustit. A to dokonce dvakrát.
Za dobrodružstvím nemusíte jen do ciziny. Pokud vás lákají vodopády, ty Niagarské rozhodně nejsou jedinou možnou volbou. I v Čechách se dají najít perly, které stojí za návštěvu. A ještě ušetříte za letenku.
Malebné město s velkou německou převahou, které ale muselo ustoupit vojenským zájmům. Takový byl Jabloneček u Ralska, z něhož zůstaly jen dvě budovy. Jablonec, jak se mu taky říkalo (pozor, neplést si s Jabloncem nad Nisou), existoval v úzkém údolí, kde má prameniště Mukařovský potok. Jeho existence nepřežila novou realitu po druhé světové válce. Na místě se nicméně nachází více lesů než v minulosti.
V drsné krajině jižního Islandu, asi 110 kilometrů východně od Reykjavíku, se tyčí jedna z nejaktivnějších sopek ostrova. Místní jí říkají Hekla – jméno, které Islanďané dodnes dávají některým svým dcerám. Jenže tato dívka je nevyzpytatelná a nebezpečná. Od doby, kdy Vikingové poprvé stanuli na islandské půdě, vybuchla nejméně dvacetkrát a její erupce často zásadně měnily ráz okolní krajiny i životy tamních obyvatel.
