Česká krajina je posetá místy, která po staletí přitahují poutníky. Ať už jde o majestátní baziliky, drobné kapličky nebo studánky ukryté v lesích, tato místa spojuje něco výjimečného – víra v jejich zvláštní moc a dlouhá poutní tradice.
Velehrad
Hlavní pouť: 5. července (svátek svatých Cyrila a Metoděje)
Velehrad v srdci Slovácka je s naší historií spjat jako málokteré místo. Podle tradice právě zde působili svatí Cyril a Metoděj, kteří přinesli na Velkou Moravu křesťanství a písemnictví.
Dominantou je mohutná barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje, která vznikla přestavbou původního cisterciáckého kláštera. Uvnitř najdeme oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie od Ignáce Raaba a sochy věrozvěstů.
Hlavní pouť, zvaná Dny lidí dobré vůle, se koná 5. července. Tehdy na Velehrad míří tisíce poutníků a koná se slavnostní bohoslužba za účasti významných církevních hodnostářů i politiků. Zajímavostí je, že i během komunistického režimu se zde v roce 1985 konala velká pouť, která se stala tichou demonstrací za náboženskou svobodu.
Stará Boleslav
Hlavní pouť: 28. září (svátek svatého Václava)
Stará Boleslav je nerozlučně spojena s osobností svatého Václava, který zde byl roku 935 zavražděn svým bratrem Boleslavem. Na místě jeho mučednické smrti dnes stojí románská bazilika svatého Václava z 11. století.
Druhým důležitým chrámem je barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, kde je uchováván Palladium země české – reliéf Madony s dítětem, který podle legendy nosil svatý Václav na krku a který měl ochraňovat českou zemi.
Národní svatováclavská pouť se koná 28. září a je spojena s oslavami státního svátku. Tradičně se jí účastní nejvyšší představitelé státu a církve. Věřící se modlí za český národ a prosí o přímluvu jeho patrona.
Svatá Hora u Příbrami
Hlavní pouť: neděle po svátku Nanebevzetí Panny Marie (kolem 15. srpna)
Svatá Hora je největším mariánským poutním místem v Čechách. Původně zde stála jen malá kaplička, ale po řadě zázračných uzdravení (zejména po uzdravení šlechtice Jana Procházky v roce 1632) bylo místo přestavěno na velkolepý barokní areál.
Srdcem komplexu je zázračná soška Panny Marie Svatohorské, kterou podle legendy vyřezal sám první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. K Svaté Hoře vede z Příbrami 365 schodů – symbolicky jeden na každý den v roce.
Hlavní pouť se koná v srpnu kolem svátku Nanebevzetí Panny Marie, ale menší poutě probíhají po celý rok. Zajímavou tradicí je Svatohorské schody – pobožnost, při níž věřící vystupují po schodech na kolenou a na každém schodu se modlí.
Hostýn
Hlavní pouť: 15. srpna (svátek Nanebevzetí Panny Marie)
Svatý Hostýn v Hostýnských vrších je druhým nejnavštěvovanějším poutním místem v České republice. Podle legendy se zde v roce 1241 ukryli místní obyvatelé před nájezdem Tatarů. Když jim docházela voda, modlili se k Panně Marii, a ta zázračně způsobila, že ze skály vytryskl pramen a bouře zahnala nepřátele.
Dominantou je bazilika Nanebevzetí Panny Marie s mozaikou Panny Marie Svatohostýnské od Viktora Foerstera. Na temeni kopce stojí také 15 metrů vysoká rozhledna a křížová cesta od Dušana Jurkoviče.
Hlavní pouť se koná 15. srpna, ale během roku je zde mnoho dalších poutí – například orelská pouť, myslivecká pouť nebo pouť včelařů. Zázračný pramen pod bazilikou je dodnes vyhledávaný pro svou údajně léčivou vodu.
Svatý Kopeček u Olomouce
Hlavní pouť: první neděle po Nanebevzetí Panny Marie (po 15. srpnu)
Poutní místo s bazilikou Navštívení Panny Marie založil olomoucký kupec Jan Andrýsek, který se při těžké nemoci zavázal, že postaví kapli Panně Marii. Po uzdravení svůj slib splnil a na kopci nad Olomoucí nechal v roce 1632 postavit dřevěnou kapli.
Ta byla později přestavěna na dnešní barokní chrám. V roce 1995 baziliku při své návštěvě České republiky navštívil papež Jan Pavel II.
Hlavní pouť se koná první neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna). K místu se váže také tradice, že kdo na Svatý Kopeček vystoupí třikrát pěšky, získá odpustky – tedy prominutí časných trestů za hříchy.
Příbram
Hlavní pouť: září (svátek Narození Panny Marie)
Zatímco Svatá Hora nad Příbramí už byla zmíněna, stojí za připomenutí ještě Svatohorské schody – unikátní kryté schodiště spojující město Příbram s poutním areálem. Schody byly postaveny v letech 1727-1728 a jejich počet – 365 – odpovídá počtu dní v roce.
Pro zbožné poutníky mají schody zvláštní význam – tradice praví, že kdo vystoupí po kolenou a na každém schodu se pomodlí, získá zvláštní milost. I dnes můžeme na schodech potkat poutníky, kteří tuto náročnou pobožnost vykonávají.
Poutní místa v České republice nejsou jen cílem náboženských poutí, ale také svědectvím o bohaté kulturní historii našeho národa. Mnohá z nich jsou skvosty architektury a umění, která stojí za návštěvu bez ohledu na náboženské přesvědčení.
Některá jsou spojena s důležitými okamžiky české historie, jiná vznikla na základě legend o zázračných uzdraveních nebo božských zásazích. Všechna však mají svůj jedinečný příběh a atmosféru, kterou lze nejlépe pocítit právě v době konání poutí, kdy ožívají dávné tradice a zvyky.
Zdroj Arcibiskupství olomoucké, Velehrad, Svatá Hora, Svatý Hostýn, Stará Boleslav
